Flexibilní pracovní doba

Datum: 03/14/16

Flexibilní pracovní doba je pro mnohé z nás nejžádanějším možností. V dnešní době, která nabízí množství různých příležitostí a osobní realizace, se tento druh zaměstnání stává stále a stále žádanější. Mnoho firem a společností se proto snaží svým zaměstnancům co nejvíce vyhovět, případně nalákat nové adepty na volné pozice. V České republice se ještě nedávno jednalo o poměrně zřídkavou záležitostí a starší generace s ní nemá příliš mnoho zkušeností. Nicméně doba se mění a flexibilní pracovní doba se stává zcela zaběhaným standardem. Pokud jste člověk, který má více aktivit, svůj čas si rádi plánujete a přitom chce být normálně zaměstnaní, jedná se pro vás o ideální variantu, jak získat příjem a přitom zvládnout to, co potřebujete.


Vývoj

Flexibilní pracovní doba se začala zavádět až po příchodu demokracie do České republiky po Sametové revoluci v roce 1989. Do této doby bylo prakticky nepředstavitelné, aby lidé chodili do práce, kdy se jim to hodí a odcházeli libovolně. V centrálně plánovaném hospodářství tato forma práce neměla místo. Zaměstnavatelé plánovali přesné směny a pracovní dobu, kterou bylo nutné dodržovat. Naopak v západních vyspělých zemích, které naopak zažívaly ekonomický rozkvět, to nebyl žádný problém a v různých zemích probíhaly experimenty se zavádění více variant. Časem se ukázalo, že flexibilní pracovní doba, pokud je to možné vzhledem k činnosti společnosti, má více pozitiv než negativ. Z dlouhodobých zkušeností již dnes zcela jasně vyplývá, že její zavedení zvyšuje pracovní výkonnost zaměstnanců a celých společností. Striktně stanovené pracovní úseky, pokud to zrovna nevyžadují potřeby společnosti, nemají na produktivitu vždy kladný vliv. Zavádění flexibilní pracovní doby bylo významnou věcí a jednou z nejvýznamnějších reforem, které zasáhly pracovní život obyvatelstva. Jednalo se o podobnou reformu, jakou bylo dříve například zavedení maximálního počtu hodin, které je možné během jednoho pracovního dne odpracovat.

V centrálně plánované ekonomice nebyla tato forma práce nutností, jelikož vše probíhalo podle předem naplánovaného režimu. Ten však nereagoval na potřeby trhu, který de facto neexistoval, resp. fungoval v pokřivené podobě. Po zavedení volného hospodářství se situace radikálně změnila. To bylo způsobené tím, že flexibilní pracovní doba nejen, že je pohodlná, výhodná a produktivní jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, ale podnikání v některých oblastech tuto formu práce téměř vyžaduje. Vzápětí se rovněž ukázalo, že její zavedení není pro zaměstnavatele zátěží a pomocí vhodných mechanismů se jedná o poměrně jednoduchou záležitost. Základem je vytvoření pracovních úseků, ve kterých zaměstnanci mohou pracovat a mít kontrolu nad příchodem a odchodem zaměstnanců.

Na nutnost umožnění flexibilní pracovní doby rovněž bezprostředně reagovaly příslušné právní úpravy. K prvním změnám došlo v pracovním právu formou vyhlášky bezprostředně po revoluci ještě v roce 1989. Po dalších právních úpravách v následujících letech byl v České republice přijat nový zákoník práce v roce 2006, který jasně vymezuje všechny náležitosti.     

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Pro potřeby zaměstnanců a zaměstnatelů Ministerstvo práce a sociálních věcí vytyčuje základní druhy, resp. možnosti flexibilní pracovní doby. Na možnostech konkrétního typu se může zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem, nicméně vše se vždy odvíjí od konkrétních možností zaměstnavatele. Běžný pracovník tak nemůže určovat podmínky nebo možnou formu, jejíž mantinely ohraničuje zákoník práce. Vzhledem k němu vymezuje ministerstvo možnost kratší a změněné pracovní doby, pružné pracovní doby, práce z domova částečně nebo úplně (homeworking), práce na dálku (distanční spolupráce, teleworking), dohody o práci konané mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) a konta pracovní doby. Za konkrétní formy pak podle ministerstva lze rovněž využívat sdílení pracovního místa více zaměstnanci (tzv. job sparing), víkendovou práci, volnou pracovní dobu, stlačený pracovní týden, flexibilní začátek pracovního dne a další.

Pracovní zákoník

Flexibilní pracovní doba je zcela legální záležitostí a je rovněž řádně vymezena zákoníkem práce, který využívá pojem pružná pracovní doba. Zaměstnavatel podle § 85a zákoníku práce v zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb zaměstnanců může uplatňovat flexibilní pracovní dobu. Konkrétní podmínky nemohou fungovat nicméně bez nejasného vymezení, ale každý zaměstnavatel musí stanovit konkrétní pravidla v pracovním řádu. Pokud zaměstnavatel nastaví možnosti flexibilní pracovní doby, má rovněž povinnost o těchto novinkách zaměstnance informovat.

Pro vás jako zaměstnance je zejména praktické, že si sami volíte začátek a konec pracovní doby v časových úsecích, které stanoví zaměstnavatel. Mezi dva úseky zaměstnavatel vládá časový úsek, kdy máte povinnost být na pracovišti. Tento pevný čas, který se označuje také jako základní pracovní doba, stanovuje zaměstnavatel tak, aby během jednoho pracovního týdne o 40 pracovních hodinách byla tato doba nejméně pět hodin. Pokud má zaměstnanec flexibilní pracovní dobu na částečný úvazek, pevná část se snižuje úměrně zkrácení pracovní doby. V případě, že má jedinec výjimečné události spojené s výkonem zaměstnání, flexibilní pracovní doba se pro tyto pracovní dny neuplatňuje.

Tři základní druhy

Podle českého zákoníku práce se flexibilní pracovní doba může dělit na:

a) pružný pracovní den, ve kterém si může zaměstnanec volit začátek směny, ale musí v konkrétní den odpracovat celou směnu připadající podle rozvrhu zaměstnavatele

b) pružný pracovní týden, ve kterém si zaměstnanec volí začátek a konec pracovní doby, ale v příslušném týdnu musí odpracovat celou týdenní dobu

c) pružné čtyřtýdenní pracovní období, ve kterém si zaměstnanec rovněž volí začátek a konec směn, ale musí v daném období odpracovat příslušnou pracovní dobu celého období

Flexibilní pracovní doba má v našem státě již delší vývoj, který ještě není zcela u konce. Vzhledem k více variantám, které české právo umožňuje, je vždy dobré se se zaměstnavatelem přesně domluvit, jakou formou bude organizovaná. Přesné vymezení všech detailů a podrobností, které je potřeba dodržovat, vám ušetří případná nedorozumění. Nebojte se flexibilní pracovní doby a objevte všechny její výhody. Nenechte se ovlivnit svým okolím, které potřebuje mít svůj život naplánovaný někým jiným. Využijte možnosti stihnout vše, na čem vám záleží. Flexibilní pracovní doba vám to umožní.